Umístění: drb.cz » Kolo » Závody 2008 » 150 km v mrazáku

150 km v mrazáku

Po roční pauze (AKŠ 2008) jsme dali před Sudetami přednost silniční náloži a zpětně se dá říct, že to byla dobrá volba. Už v pátek bylo veselo, mozky předčasně zasažené starťákem nás nenechaly napospas, takže jsme si společně s Kralupáky v uytování ve škole užili zábavy dosyta.

Nad ránem se do mrazivé noci vydala skupinka dvěstěpadesátkařů: Marry, Daf, Vojen. Už v půl sedmé je očekával průjezd startovní branou. Nás tu dobou čekala ještě hoďka spánku, příprava a hurá na devátou do té samé startovní brány.

Předpověď nás varovala, ale zimu si člověk v teple těžko představí, navíc jsem si během čekání na startovní výstřel knokoutoval zip u vesty, takže nezbylo než si ji alespoň zastrčit pod dres. Tentokrát to ČHMU vyšlo, zima (mi) byla ukrutná, oblačnost se dostavila taky, mrholení jakbysmet a po první občestvovačce jsem umrzal jako už dlouho ne. Samořejmě Šnekouš, který umrzá vždy a všude umrzal, taky, vážně peklo. Za půlkou závodu se už obloha roztrhala a dalo se to vydržet, ale i na prudkém slunci bylo chladno a vítr to nijak nevylepšoval.

Letošní trasa bylo oproti té, kteoru jsme jeli v roce 2006, mírně pozměněna. Místo Kochánova se bylo třeba vydrápat na jiný kopec a odpadlo i nečekané prodloužení před cílem v Klatovech. Celkově jsme tedy naměřili o cca sedm kilomterů méně, i kopec místo Kochánova mi přiapdal o trochu snažší, minimálně vedle něj neležel koberec 8-) Závod pro nás začal poněkud překvapivě, protože na cca 5. km jsme byli lehnuti, nějaký zoufalec se nespokojil s myškou, ale přidal rovnou brzdu. Naštěstí jsme se moc nevyřídili a rychle jsme pokračovali. Až do první občestvovačky jsme se mírně přetahovali s tandemem se dvěma pány, ty ale neměli zálusk na náš výkon, takže už jsme je dále nepotkávali. Podle startovky a fotek to vypadá na ještě jeden tandem, ale kdo ví. Po rozmrznutí ve stoupání na Kašperské Hory už se jelo lépe a v podstatě to vydrželo až do konce, jako vždy jsme pokecali s pár kolemjedoucími, prostě prima výlet, jen v mrazáku s průvanem.

V cíli na nás čekala polívka a těstoviny, Peťa, Zuzka a Dafík s Marrym, zbytek se ještě trochu zasekl na trati a ve výdeji jídla, takže jsme je jen pozdravili mobilem a uháněli ku Praze. Pěkný výlet, moc pěkný, bude na co vzpomínat.