Po dvouleté pauze (AKŠ 2008) jsme dali před Sudetami přednost silniční náloži a zpětně se dá říct, že to byla dobrá volba. Už v pátek bylo veselo, mozky předčasně zasažené starťákem nás nenechaly napospas, takže jsme si společně s Kralupáky v uytování ve škole užili zábavy dosyta.

Nad ránem se do mrazivé noci vydala skupinka dvěstěpadesátkařů: Marry, Daf, Vojen. Už v půl sedmé je očekával průjezd startovní branou. To nás čekala ještě hoďka spánku, příprava a hurá do té samé startovní brány.

Předpověď nás varovala, ale zimu si člověk v teple těžko představí, navíc jsem si během čekání na startovní výstřel knokoutoval zip u vesty, takže nezbylo než si ji alespoň zastrčit pod dres. Tentokrát to ČHMU vyšlo, zima (mi) byla ukrutná, oblačnost se dostavila taky, mrholení jakbysmet a po první občestvovačce jsem umrzal jako už dlouho ne. Samořejmě Šnekouš, který umrzá vždy a všude umrzal taky, vážně peklo. Za půlkou závodu se už obloha roztrhala a dalo se to vydržet, ale i na prudkém slunci bylo chladno a vítr to nijak nevylepšoval.

Letošní trasa bylo oproti té, kteoru jsme jeli v roce 2006, mírně pozměněna. Místo Kochánova se bylo třeba vydrápat na jiný kopec